Jak tento pojem vlastně vznikl? Je problémem pouze posledních pár let nebo existuje již od nepaměti? Myslíte si, že konkrétně Vás se mobbing netýká. Pravda Vás možná překvapí.
Mobbing, neboli také zjednodušeně řečeno šikana na pracovišti má kořeny v samotné podstatě člověka, již v pravěku jsme se setkávali s vyčleňováním slabých jedinců ze sociální skupiny. Před tisíci lety to byl kmen neandrtálců, dnes se jedná o firemní prostředí. Samotný pojem mobbing jakožto vědecký termín prvně vnesl do podvědomí široké veřejnost švédský profesor psychologie Leymann. Ten definuje pod tímto pojmem sociální nepřátelskou a neetickou interakci, prostřednictvím které je jedna osoba psychologicky napadána jedincem nebo skupinou, a to v opakujících se intervalech. Což vede postiženého jedince do bezvýchodné pozice vyhoštění z kolektivu. Někdy toto chování může vyvrcholit i sebevraždou, ale k tomu se ještě vrátíme.
Je pravda, že v dnešním světě globalizace a stále většího důrazu na materialismus, se setkáváme s tímto chováním stále častěji. Velké společnosti, kde je hlavním hnacím motorem úspěch a výdělek, musí konkurenční boj mezi zaměstnanci podporovat, ale z průzkumu vyplynulo, že většina zaměstnavatelů mobbing na pracovišti popírá a nebo si jej raději vůbec nepřipouští. Přitom mobbing nabírá spoustu podob a má ještě více východisek.
V dnešní době můžeme mobbing rozdělit do třech základních rovin.
1) Mobbing provozovaný shora (nadřízeným), neboli bossing. S tímto druhem se setkáváme zhruba ve 40% případů.
2) Mobbing na stejné úrovni pracovníků. Jedná se asi o nejčastější formu útoků, která se vyskytuje v 50%.
3) Zbylých 10% připadá na situace, kdy útočí zaměstnanci na vedoucí pracovníky, tento druh mobbingu nazýváme staffing.
Ze statistik také můžeme vyčlenit některé rizikové skupiny, které se s mobbingem setkávají častěji. V 75 procentech se častěji s útoky mohou setkat ženy. Další ohroženou skupinou jsou zdravotně postižení, mladí nebo naopak starší kolegové. Genderové problémy na pracovišti jsou podstatnou položkou, kterou by měli zaměstnavatelé brát na zřetel a její řešení začlenit do firemního vzdělávání a osobnostního růstu svých zaměstnanců.
Osoba postižená mobiingem je záměrně přehlížena, ponižována, jsou jí např. zatajovány potřební informace pro její práci. Novou formou napadání se stává v poslední době stále častěji kyberšikana, označovaná jako hightech-mobbing. V některých případech se jedná i o příjemného a komunikativního člověka, který své povinnosti plní na jedničku a stane se tím mezi kolegy nenáviděný. Postupem času se z něj vlivem nátlaku stane zadumaný samotář a jako takový, i když třeba v osobním životě úspěšný jedinec, může ze své pozice dobrovolně/donuceně odejít, může být přeložen nebo vyhozen. Specifickou formou mobbingu se pak stává sexuální obtěžování, které se vyznačuje i nevhodnými fyzickými projevy.
Jan Princlík
{jcomments off} {jcomments off}