Originální web, dnes označovaný jako web 1.0, fungoval na bázi textového informačního media využívající komunikační a multimediální služby internetu. Nové služby a funkce postupem času měnily podobu prostředí internetu. Jak opakuje Solomonová (2010), web se postupně začíná transformovat z typu „read only“, tedy pouze ke čtení, k označení „read-write“, myšleno v doslovném překladu číst-psát.
Postupnou změnou filozofie využívání webu jako takového, se v kombinaci s rozvojem nových medií a informačních technologií web stále více otevírá i laikům, kteří neovládají programovací jazyk (X)HTML, ve kterém se webové stránky vytvářejí. Takto transformovaný web je dnes označován jako web 2.0, jehož uživatel informace pouze nezískává, ale naopak obsah spoluvytváří, sdílí s ostatními uživateli a diskutuje v rámci internetových sociálních sítí. Kritici na druhou stranu v této souvislosti poukazují, že díky relativně snadné možnosti úprav obsahu webových stránek ztrácí prostředí internetu svou důvěryhodnost. Na druhou stranu můžeme říci, že právě web vždy odrážel a odráží vývoj globálního názorů a trendů. Všechno tohle dovolil například i pokrok v technologii AJAX (Asynchronous JavaScript and XML), která se využívá pro vývoj interaktivních webových aplikací, které dokáží měnit obsah webových stránek, aniž by proběhla jejich aktualizace.
Někdy se také setkáme s označení Web 2.0 s velkým písmenem. v poslední době se ale začíná podobně jako u internetu prosazovat v obecném významu psaní malého písmena, což je použito i v tomto našem seriálu.