Manažer a čas - Vývoj řízení času

V time managementu lze sledovat několik stupňů neboli generací přístupu k času. Ty postupně vznikly na základě nových poznatků, které jsou podrobněji popsány v knize Člověk a čas. Do dnešní doby jsou rozeznávány čtyři generace time managementu.

První generace bere v úvahu jen úkoly a činnosti. Výsledkem je seznam úkolů propojený se zdroji, které jsou potřebné k jejich zajištění. Důležité je, CO se bude dělat a mít to napsané. Stres je menší, protože seznam úkolů se dostává z hlavy ven na papír. [1]

Druhá generace přidává k seznamu úkolů časovou osu. Klasickým příkladem je kalendář, kde se zapíše, CO a KDY je třeba udělat nebo zařídit. [1]

Třetí generace rozšiřuje předchozí principy o schopnost aktivně si vybírat. Definuje pojmy jako cíle, priority, delegování, týmová práce. Zaměřuje se na dlouhodobé výsledky, ke kterým se lze dopracovat postupným denním plánováním. K tomu CO a KDY bude úkol vykonán, přidává JAK. Metoda třetí generace je velmi dobře propracovaná, logická a proto snadno pochopitelná a přijímána. [1]

Čtvrtá generace řízení času doplňuje, rozvíjí a v některých bodech přímo popírá generace předchozí. Nedostatky jako složitost plánování, neakceptování stresu, emocí a vizí přinutily odborníky hlouběji se zabývat touto problematikou. Bylo stanoveno nové paradigma: 

„Uspokojování každodenních lidských potřeb, přátelské vztahy a milé zážitky dlouhodobě přinesou lepší konkrétní výsledky než dogmatické sledování času a dosahování cílů“ [1]. 

Základem tohoto nového stylu je pět principů [1]:

  1. Člověk je víc než čas. Kromě důsledného plánování je pohlíženo na vlastní spokojenost, kondici, vztahy a efektivitu života jako takovou.  Nefunguje to okamžitě, těžko lze změřit nebo koupit za peníze, ale dlouhodobě velmi užitečné. Zdokonalování lidí a dosažení výsledku by mělo mít stejnou váhu. 
  2. Cesta je víc než cíl. Zahledět se do budoucna k cíli často znamená podcenění kvality dnů, které k cíli vedou. Splnění cíle může být záležitostí jednoho dne, avšak cesta k němu může trvat i několik let. Právě proto je třeba více sledovat cestu. 
  3. Zevnitř je víc než z venku. Osobní kvalita je základ úspěchu. Kromě znalostí a dovedností daného oboru je potřeba mít především dobrý charakter a návyky, které z něj vyplývají. 
  4. Pomalu je víc než rychle. Lidé chtějí většinou rychlé řešení problémů. Řešení, která jsou uvnitř nás, rychlost zde nefunguje. „Buď se zhoršujeme, nebo se zlepšujeme“ [1]. Postupné, nenásilné změny našich činností mají dlouhodobý, trvalý výsledek.  
  5. Celek je víc než část. Čas jako celek nerozlišuje na pracovní nebo soukromý. Zákonitosti jsou stejné.

 

ZDROJE:

[ 1 ] PACOVSKÝ, Petr. Člověk a čas: time management IV. generace. Vyd. 1. Tábor: Time Expert, c2000, 251 s. ISBN 80-902-7830-2.

Reklama dole