Nárůstem hromadných sdělovacích prostředků, dostupnosti informací a hlavně snižováním nákladů spojených s jejich vznikem, přenosem a uchováváním, začínáme pracovat také s pojmem informační gramotnost. Jelikož dnes již lze říci, že hlavní charakteristikou informační společnosti je bohatá nabídka informací. Potřebujeme zjistit, zda jsou doopravdy užitečné nebo bezvýznamné! Tím zefektivníme proces jejich využívání. Informačně gramotný člověk pak dokáže rozeznat relevantnost zpracovávaných informací.
Nejkomplexněji uznávaná definice vychází ze závěrečné zprávy Prezidentského výboru USA pro informační gramotnosti z roku 1989, která uvádí: “Informační gramotnost je schopnost přežít v informačním věku. Místo toho, abychom se topili v množství informací, které zaplavují naše životy, informačně gramotní lidé vědí, jak najít, vyhodnotit a využít informace efektivně a řešit konkrétní problém nebo učinit rozhodnutí na základě informace, která pochází z počítače, knihy, filmu nebo dalších možných zdrojů.“ (Presidential Committee on Information Literacy: Final Report, online, cit. 2013-12-21)
Nejdůležitější roli v tomto období hraje právě jedna ze základních služeb internetu a tou je web. Vlivem ekonomicky přijatelných podmínek se internet stává v průběhu 90. let 20. století stále dostupnější a otevřenější širokému spektru uživatelů. Rodí se nový způsob obchodování a podnikání, který využívá moderní technologie nejenom jako komunikační nástroj, ale s rozvojem nových forem zábavy a potřeb vzniká i mnoho nových internetových firem, které rozšiřují svou členskou základnu. Investoři, kteří hledají snadné zisky, se zaměří právě na internetové aplikace, vývojové firmy a také trh s informacemi. Jelikož však nejsou s novou formou trhu dostatečně seznámeni, je jejich obchodování zcela založeno na spekulacích. Akcie jsou hnány do závratných výšin a hodnota některých internetových firem je odhadována na miliardy dolarů.
Tento vývoj předznamenává jednu z největších akciových a finančních krizí, která je dnes známa jako dot.com krize nebo také dot.com bublina (z anglického originálu dot.com bubble). Vrcholem lze označit přelom století, šéfredaktor serveru Lupa.cz popisuje události takto: „Na internetu proběhla podobná bublina v druhé polovině devadesátých let a eskalovala 10. 3. 2000, kdy se Nasdaq Composite (žebříček kurzů akcií vybraných mladých technologických firem) přehoupl přes symbolických 5000 bodů, tedy přes úžasný meziroční růst 1000 %. Vystřízlivění z úspěchu přichází o pouhé tři dny později, když se zhroutil NASDAQ na 4580 bodů a začal horečný výprodej akcií hi-tech firem.“ (Zandl, online, cit. 2013-12-21)
Z takto markantního poklesu se většina firem nevzpamatovala. Během chvíle došlo ke krachu tisíce společností a ty velké, které se na trhu udržely, musely rychle vystřízlivět. Když například vstupovala na akciový trh profesní sociální síť LinkedIn.com, byla její cena odhadnuta na 4,3 miliardy dolarů a to v roce 2010 vydělávala necelou čtvrt miliardy dolarů.
Analytici se také v poslední době stále častěji shodují, že v kontextu rozvoje a popularity sociálních sítí na internetu a jejich příchodem na akciové trhy stojíme na pokraji nové internetové krize s označením dot.com bubble 2.0. Dopady na celosvětovou ekonomiku byly zdrcující. Svět tak pochopil, jakou doopravdy mají informace na trhu moc. Rok 2000 bychom díky této události mohli označovat za počátek následného propadu zahraniční a evropské ekonomiky, která vyústila ve finanční krizi, jež na konci první dekády 21.stolení postihla celý svět a jejíž důsledky pociťujeme i v současnosti. Na tomto příkladu ale také můžeme pozorovat, jakým způsobem byla a je společnost propojena a na sobě závislá. A tak se v kontextu nově rodícího fenoménu internetových komunit a sociálních sítí začíná vžívat označení síťová společnost.