Nejprve je důležité pochopit, jakým způsobem komunitu pojímá samotná sociologie. V odborné publikaci Komunita a Komunikace nalezneme následující definici: „Pod pojmem lidská komunita se obvykle v nejobecnějších rovinách chápe jakákoliv množina lidských jedinců, kteří mají společný nějaký soubor definovaných rysů, v krajním případě i ten jeden takový rys, kterým mohou být rozlišováni od jedinců jiných. Obecně vzato může jít o rysy nejrůznější oborové, metodické i věcné povahy.“ (Zima, 1999, s. 149)
Internetové sociální sítě bychom mohli dle jednotlivých charakteristik začít rozdělovat například na základě poskytovaných služeb a sdíleného obsahu. V první kategorii by se ocitly internetové sociální sítě prezentující hlavně informace, v tomto případě splňují požadavky prakticky všechny dostupné, avšak takovým nejlépe tomu odpovídajícím zástupcem může být microblogový Twitter.com.
V posledních letech došlo k strmému nárůstu uživatelů internetových sociálních sítí, a to hlavně s příchodem té dosud nejpopulárnější a největší Facebooku. Je to ale pouze důsledek stále většího odklonu od přímé komunikace k nepřímé. Internetové sociální sítě tak v sobě skrývají vztahy sociální, technické i mediální. Na rozdíl od počátků sdružování uživatelů na internetu, kdy skupiny tvořili převážně univerzitní pracovníci, jsou dnes uživatelé internetových sociálních sítí prakticky jakéhokoliv věku, původu, vzdělání atd.
Jak již samotný název napovídá, tento termín pochází původně ze sociologie. Až později ho začala společnost chápat primárně ve spojení s internetem. Síť by se dala definovat obecně asi mnoha způsoby, jelikož toto označení lze uplatnit na více skutečností. Ve své podstatě se vždy ale jedná o propojení několika uzlů reprezentovaných například počítačovou stanicí, uživatelem nebo skupinou, která je navzájem propojená na základě určitých společných vazeb.
Za globálně-populární internetové sociální sítě lze považovat typ charakteristický svým rozsahem uživatelské základny. Celosvětově a graficky přehledně ztvárněné používání jednotlivých z nich lze vidět na obrázku níže, který kalkuluje s daty z roku 2012, aktuálně jsou čísla samozřejmě vyšší. I když je statisticky dle údajů druhou nejpoužívanější internetovou sociální sítí čínská Qzone, nebudeme se v našich dalších článcích této síti dále věnovat.
TED je zajímavým neziskovým projektem, který vznikl již v roce 1984 v USA. Z počátku se jednalo o každoroční mezioborové konference z oblasti technologií, umění a designu. Nedlouho od svého vzniku však tato organizace začala oslovovat světové odborníky napříč odbornou sférou, kteří se v rámci svých přednášek snaží naplnit samotnou podstatu projektu TED, jež si klade za cíl šířit myšlenky slovem a měnit svět.
Jak již bylo řečeno, v současnosti je složité přesně definovat pojem web 2.0. Odborná veřejnost i tak začíná vyhlížet budoucnost v podobě webu 3.0. Pokud druhá verze přinesla do prostředí internetu sdílení informací a interaktivitu prostřednictvím internetových sociálních sítí, web 3.0 pracuje s novou multimediální umělou inteligencí. Inteligence je „schopnost řešení problémů na základě zkušeností“. (Novák a Pavlovkin, 2001)
Web 2.0 nabízí v procesu vzdělávání malou revoluci. Funkce a aplikace vhodné a programované pro výuku nebo online vzdělávání je dnes již nepřeberné množství. Možná proto je v pedagogických kruzích na tento stav webu nahlíženo dvěma zcela rozdílnými způsoby. Jedna skupina spatřuje ve využívání online prvků a možností webu 2.0 pozitiva, které dopomůžou k zefektivnění a obohacení samotného výukového procesu a na druhé straně se objevuje názor, že se stále rychleji přibližujeme době, kdy pokrok moderních technologií zcela odstraní lidský faktor působení samotného kantora.
Nejprve je důležité pochopit, jakým způsobem komunitu pojímá samotná sociologie. V odborné publikaci Komunita a Komunikace nalezneme následující definici: „Pod pojmem lidská komunita se obvykle v nejobecnějších rovinách chápe jakákoliv množina lidských jedinců, kteří mají společný nějaký soubor definovaných rysů, v krajním případě i ten jeden takový rys, kterým mohou být rozlišováni od jedinců jiných. Obecně vzato může jít o rysy nejrůznější oborové, metodické i věcné povahy.“ (Zima, 1999, s. 149)
Za globálně-populární internetové sociální sítě lze považovat typ charakteristický svým rozsahem uživatelské základny. Celosvětově a graficky přehledně ztvárněné používání jednotlivých z nich lze vidět na obrázku níže, který kalkuluje s daty z roku 2012, aktuálně jsou čísla samozřejmě vyšší. I když je statisticky dle údajů druhou nejpoužívanější internetovou sociální sítí čínská Qzone, nebudeme se v našich dalších článcích této síti dále věnovat.
Web 2.0 nabízí v procesu vzdělávání malou revoluci. Funkce a aplikace vhodné a programované pro výuku nebo online vzdělávání je dnes již nepřeberné množství. Možná proto je v pedagogických kruzích na tento stav webu nahlíženo dvěma zcela rozdílnými způsoby. Jedna skupina spatřuje ve využívání online prvků a možností webu 2.0 pozitiva, které dopomůžou k zefektivnění a obohacení samotného výukového procesu a na druhé straně se objevuje názor, že se stále rychleji přibližujeme době, kdy pokrok moderních technologií zcela odstraní lidský faktor působení samotného kantora.