hornav

TRANSFORMACE INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTÍ V SÍŤOVOU - Díl 1. Historické kořeny a Marschal McLuhan

Lidstvo za dobu své existence prošlo již mnoha významnými etapami přirozeného vývoje, které jsou pevně spjaty s pokrokem společnosti v oblasti komunikace. Počínaje předáváním zkušeností a informací jednoduchými posunky a signály, přes rozvoj lidské řeči, vznik prvního písma až po epochy knihtisku, hromadných médií a elektronické komunikace.

Nejmarkantnější a nejrychlejší nárůst změn můžeme pozorovat v průběhu druhé poloviny 20. století, kdy samotná informace, jakožto obsah zprávy, začíná získávat na důležitosti a hlavně hodnotě nejenom sdělovacího, ale i ekonomického charakteru. Tento přerod industriální společnosti v postindustriální poprvé zaznamenal ve svém díle Daniel Bell v roce 1973. „Postindustriální informační společnost bude podle Bella orientovaná především na znalosti a vědění a přístup k informacím bude hrát stejnou roli, jako v industriální společnosti hmotné statky a výrobní prostředky. […] Její definici lze stručně formulovat jako společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce s hmotou.“ (Musil, 2010, s. 33).

Nejvýznamnějším teoretikem a protagonistou zkoumání podstaty a vlivu nových medií a sdělovacích prostředků na společnost se stal kanadský filozof a spisovatel Marschal McLuhan, kterého lze ze současného pohledu označit za vizionáře a prognostika vývoje společnosti v kontextu technologického pokroku. McLuhan zasvětil svůj život studiu o vlivu masových medií v kontextu sociálního chování a jako první si začal uvědomovat sílu informační revoluce. Kritiky je mu však vytýkán způsob interpretace svých myšlenek. Protože vedle konstruktivně technologicky podložených vizích budoucnosti, kterými rozvíjí své teze o globálně fungující informační společnosti, předkládá futuristické a někdy až románové předlohy světa. To je důvod, proč ve své době sklízel v odborných kruzích jak úspěch, tak i posměch. Nic to nemění na skutečnosti, že Marschal McLuhan byl jedním z největších géniů 20. století. Jako prvnímu se mu podařilo koherentně vyložit podstatu elektrického světa.

Když 31. prosince 1980 zemřel, následovalo období, ve kterém se na jeho dílo skoro zapomnělo. To mělo ale pouze jediný důvod. Jeho scénáře budoucnosti, které ve svých dílech popisoval, se pomalu začaly stávat skutečností. V současné době se ukazuje, že jeho myšlenky nejenom přetrvávají, ale stále nám dávají odpovědi v oblasti komunikace a dokládají, jakým způsobem elektronické procesy lidské interakce mění skutečnost. 

V 70. letech minulého století se také začalo používat populární označení počítačová společnost. Toto pojmenování nastupující digitální generace se postupně přetransformovalo v příhodnější, již zmíněný pojem informační společnost. V tehdejší době ještě hovoříme hlavně o vlivu masových médií, kterým vévodila televize.Informační společnost lze definovat mnoha způsoby, ale toho pravého významu se jí dostává až s příchodem pokročilé výpočetní techniky, osobních počítačů a hlavně internetu. Internet je ve své podstatě největší globální počítačovou sítí, která propojuje velké množství dalších sítí a počítačů. Své kořeny má v armádním projektu ARPANet vojenské organizace DAPRA (U. S. Department of Defense Advanced Research Project Agency). Později se tato technologie začíná s vidinou velkého komerčního potenciálu z akademické a armádní oblasti prosazovat i v soukromém sektoru.   

Tím byla odstartována nová vlna a revoluce ve způsobu života, myšlení, práce a hlavně komunikace. Internet ve své podstatě používá několik základních služeb. Nejpoužívanější službou, jež je primárně určená pro komunikaci a která v začátcích internetu stála za jeho rozšířením, je elektronická pošta, běžně známá pod názvem email. Díky tomu, že za pomocí emailů lze zasílat textové, ale i multimediální informace, došlo k postupnému vytlačování klasických tištěných dopisů a zpráv. Existuje samozřejmě celá řada možností komunikace prostřednictvím internetu. K těm základním ještě můžeme zařadit Instant Message, což je přímá online komunikace mezi uživateli nebo známá služba VoIP, tedy telefonování pomocí internetu, například prostřednictví programu Skype.

Další službou, kterou si postupně tento komunikační prostředek získával své příznivce, je možnost přenosu souborů zprostředkovaný protokolem FTP (File Transfer Protocol), který provádí transfer dat mezi dvěma počítači. 

U nás se historie internetu začíná psát až v roce 1992 a hlavní nárůst popularity zaznamenáváme teprve po roce 1995, kdy dochází k jeho komercializaci. Informační společnost a elektronická media tak nabývají globálního charakteru a přebírají ekonomický význam na celosvětovém trhu. Informace se stávají komoditou a právě tím začínají být výdělečnějšími než práce s hmotou.

Lidstvo se dostává do nové éry, a jak říká sám zakladatel moderního managementu Peter Drucker: „Základní ekonomické zdroje, kterými jsou práce, půda a kapitál, jsou překonány mnohem důležitějším zdrojem: informacemi. Tím se zrodil nový koncept ekonomiky. Často používán ve vztahu se znalostní ekonomikou a internetem.“

Pokračování příště :-)

Reklama dole